Den, který měl potenciál změnit svět započal neobjednaným buzením telefonem. Werty, mě informoval o smutné zprávě - uvolnilo se jedno místo v automobilu. Což znamenalo, že jsem přišel o čtyři a půl hodiny osamoceného sezení v autobuse. :( :)
Původním plánem bylo nasadit sandály a vyrazit, leč počasí se tvářilo nevlídně a tak jsem zvolil děravé pseudokožené zimní polobotky, nahodit svou úžasnou pseudokoženou postapo bundu se second handu, vzal dvě stylové igelitky a vyrazil s přilbou na hlavě do dalekých krajů, vzdálených čtyři zastávky od bytu, jenž aktuálně obývám.
S Wertym jsme se sešli na hlavním nádraží, načež nějakou chvílí probíhala zajisté hlubokomyslná diskuze o otázkách vesmírů, života a tak vůbec. Poté následoval přesun na místo setkání s Toudim, Viky a bílým favoritem a daleká cesta přes několik států evropské unie.
Během cesty skrze jihomoravský kraj jsme se mimo jiné dozvěděli, že tmavě zelená věc rostoucí na polích je pšenice, já své spolucestující obohacoval o životně důležité informace o tamějším okolí a nakonec jsme obdivovali neukradené dřevo u rakouských silnic.
Do krajů rozlehlých lesů, hor, mlh, různobarevných a různochlupatých kraviček, srnek a jiných dosud nepojmenovaných bytostí jsme dorazili vcelku brzy. JWK s Tomem nás vlídně uvítali načež zapřáhli jako koně do tvrdé roboty... :)
Sybrakos a Feťák byly dovezeni o několik chvil později, pár dalších lidí se přišlo podívat a pak to všechno oficiálně začalo.
(Viky, Werty, Toudi, JWK)
(Tom, Werty, Toudi)
(Feťák, Tom)
(Sybrakos, Raspawn)
Hráli jsme si s noži, sekaly dříví, zájemci shlédly film na velkoplošné obrazovce, četli si v naší skvěle vybavené postapo knihovně a potkávali různé další přeživší, kteří se za námi přišli podívat.
Za speciální zmínku stojí zajisté náš mini larp, u kterého jsem se dobře pobavil a věřím, že i všichni ostatní si to užili. Byl to docela masakr. :)
Za speciální zmínku stojí zajisté náš mini larp, u kterého jsem se dobře pobavil a věřím, že i všichni ostatní si to užili. Byl to docela masakr. :)
A pak už se zase grilovalo, pilo, diskutovalo a úplně na konec dne přednesli JWK, Werty a já své úžasné přednášky na skvělá témata - zbraně, zombie, svět po apocylypse a kultura. Skončili jsme o půlnoci a protože byli všichni po tomto náročném dni náležitě unaveni - odkráčeli jsme do svých spacáků.
Poslední den, poslední snídaně, poslední buřty, poslední diskuze, velký úklid, loučení a cesta domů.
(Feťák)
(Reklamní kačenka)
Tentokráte jsem funkci hlavního fotografa nechal na kolegovy JWK a jeho fotogalerii najdete zde a zde. Určitě stojí za prohlédnutí. A já si dovolím vložit jednu jeho skupinovou fotku:
*křup, právě se rozlomila část kosti lebeční*
OdpovědětVymazatOk, srsly, museli jste se mít krásně, vypadá to idylicky.
:)
OdpovědětVymazatTak jednoho hezkého a krásného dne určitě sedne termín i tobě a pak tu budeš mít památeční fotku kde sedíš na kameni nebo si opékáš buřt :)